Věnováno všem těm, kteří to potřebují …. Je dobojováno. Bitva prohrána. Už není o co se rvát. O co se snažit. O co usilovat. Jsme otřeseni a nemůžeme se hnout z místa. Nechápavě pozorujeme okolí, které je najednou tak cizí, a vše se nám v hlavě přehrává jako zpomalený film
Možná jste se s tím už setkali. Jsme vychováváni rodiči, kteří se nám snaží předat to nejlepší z nich a vybavit nás do života vším, co si myslí, že budeme potřebovat. Jsou našimi vzory a přejímáme od nich nejen myšlenky, ale i osobnostní postoje, které pak zrají v průběhu našeho
Říkejme jí Věra . Je mimořádně krásná žena. Vždy byla. Už na střední škole vynikala, byla chytrá a když k její kráse připočteme pilnost, cílevědomost a laskavé srdce, vychází nám rovnice vedoucí k dokonalosti. Po maturitě začala pracovat v zahraniční firmě, a přestože neměla vysokoškolské vzdělání, vedlo se jí skvěle.
Miluji Vánoce a Advent. Dobu, kdy mohu beztrestně zapalovat miliony svíček a každý z těch plamínků rozechvívá moje srdce a vnáší do něj naději. Dobu, kdy je všechno obklopeno tajemnem a jsme nejblíže přírodě a vesmírnému řádu. Dobu, kdy mohu někomu dalšímu udělat radost a pak se z toho sama
Vivien za sebou zavřela dveře bytu, kde přebývala s kamarádkou, rozloučila se s ní a dobalila poslední zavazadlo před jejím odjezdem do jiného města. Bylo jí smutno, protože pohádka, kterou prožila v posledních dnech, skončila. Muž, bohatý finančník, do kterého se zamilovala, jí nechal odjet a zdálo se, že nepoznal,
Vlastně se ani netěšíte do práce. Už asi třetí týden se přistihujete při tom, že se vám tam vůbec nechce. A to jste jí milovali. Byli jste vždy první s nápady, jak řešit problémy, přicházeli jste s řešením a inovacemi. A teď? Když přemítáte v hlavě, co může být příčina,
Někdy si připadám, že mám v hlavě mnohaúrovňové komplikované křižovatky dálnic a rychlostních silnic, kde myšlenky běží jak splašení koně a já je občas nestíhám chytit. Abych svému mozku ulevila v “hloupostech,” píšu si hodně poznámek a nápadů do diáře, na papír a rovněž píšu nákupní seznamy všeho toho, co
Rozvoj osobnosti se to jmenuje. Uvědomování si, práce na sobě, zhodnocení vlastního Já. Dělají to všichni a všem to prospívá. Protože když na sobě nebudete pracovat, budete v dnešní dynamické společnosti trochu – divní. Nebudete pak dostatečně aktivní, moderní, nepůjdete s dobou a nejspíš nebudete ani sebejistí, ani spokojení, natož
Patřím mezi ně. Mezi mentory a kouče. Oficiálně pátý měsíc a moc mě koučování baví. Těším se na každé setkání s vámi a užívám si jej. Ráda pro vás píšu inspirativní texty, někdy obsahově hutnější, někdy lehké, někdy smutné a někdy veselejší. S cílem pobavit vás, předat informaci k zamyšlení
Mateřská DOVOLENÁ?? (lehce humorné čtení o běžném životě) Od radostného zjištění těhotenství uplynulo pár měsíců a vy si konečně nesete z porodnice vytoužený uzlíček štěstí domů. Před vámi jsou jen šťastné zítřky, vše je zalito sluncem a vy se již těšíte, jak si vyjdete krásně upravená (ano, přesně jako ta
Jestli se o něco zatím ne moc úspěšně pokouším, je právě tohle. Žít přítomností . Tady a teď. Dovolit si zahodit starosti, trápení a nesoulad za hlavu a hezky si užívat života. Naplno. Patřila jsem k chronickým plánovačům. A chtěla mít ve všem jasno. Možná ještě víc jasněji než většina
Každá z nás to zažila. Nedostáváte to, co byste si přála, ve vztazích i v životě. Potřebujete něhu, a ta nějak není, potřebujete navrátit se do své ženské podoby, ale všude, i doma, po vás chtějí jen výkon a výsledky. Tak to někdy bolí. Na hrudníku a v prsou. Pomyslně,