.... Žít svůj sen ....

Spíš než o koučink šlo o setkání s kamarádkou v oblíbené kavárně s výhledem na zapadající slunce nad věží píseckého kostela. Přiběhla na poslední chvíli udýchaná, v rukou tašky naplněné nákupem a v hlavě seznam povinností, které je ještě třeba do večera splnit. Starostí o děti a domácí zvířata počínaje přes večeři

Ivana Jirmářová A pak se jednoho dne objeví někdo, vedle koho už zmizí hranice, kde končí a začíná “druhý”. Někdo, kdo vše to, co jsi považovala za vrchol hloubky a intimity, bude s každým dnem znovu a znovu bořit, aby Ti ukázal, že to jde ještě hlouběji. Někdo, vedle koho

Traduje se jeden příběh .… Malý chlapec miloval motýly. Vydržel se na ně dívat celé hodiny a opájel se jejich krásou, ladností a křehkostí. Toužil jim být nablízku a vždy se radoval, když se v jeho okolí objevil motýl jinak vybarvený než ostatní. Vymýšlel jim jména i příběhy. Jednoho dne našel

Jsou lidé, kterých je všude plno. O kterých víte, že jsou. A možná byste ani tak někdy vědět nechtěli. Jsou lidé, které máte nablízku. Přestože nejsou tolik vidět, už vůbec ne slyšet, s nimiž nepotřebujete mít kontakt neustále, protože vy víte. A oni také. Víte to, že jsou. Víte to, že

To, co nikdy milující pejskaři psu neudělají. Ale jsou schopni (a nejen pejskaři) to vědomě i nevědomě dělat lidem. Těm nejbližším. Co to je, co by se dělat nemělo?? Syndrom napadeného psa (SAD, Syndrome of Attached Dog). Pes nade vše miluje svého pána, udělá po něj cokoli a bezmezně mu

Výchovu potomků mých přátel se snažím nikterak nekomentovat. Nedělá se to, je to nevděčné z obou stran, nenáleží mi to a je to pouze jejich věc. Pokud se mě však přímo zeptají, podělím se s nimi o mé zkušenosti. Upozorňuji předem, že ve věcech výchovy jsem zarputilý staromilec. Rodič je

“Ty bláho, to je strašný!” stěžuje si kamarádka. “On doma nic neudělá, nepomůže, je línej, ani na kolo se mnou nejde. A víš co? Už mi nebaví se ho prosit, kašlu na něj, půjdu sama s kamarády,” lamentuje. Tyhle a podobné nářky od kamarádek či klientek v koučovně slýchám poměrně často.

Klientka sedí proti mně v koučovně a pláče. “To se nemělo stát,” říká. “Udělala jsem chybu.” Popisuje situaci, jaká vznikla u ní doma. “Kdyby se staly věci jinak, mohla jsem být šťastná,” vzdychne si. Rozporuji to. Co když nemohla? Co když i chybná rozhodnutí, která učiníme, či věci, které na

Léto je spolu s jarem obdobím, které miluji a na které se vždy moc těším. Krom životadárného slunce , tepla, voňavého vzduchu a vody i na dovolenou. Je pro mě důležitá. A pro vás? Jak to máte vy? Dovolená je od slova dovolit (si). Dovolit (si ) nic nedělat, jen

Moji milí, jsem si vědoma toho, že následující text může být pro mnohé z vás kontroverzní. Berte jej jen jako nabídku a malé zamyšlení, nikoli jako návod, jak to nutně musí být. Když jsem hledala název pro můj předchozí blog Gently days, asociovalo mi jiný název právě kampaň Me too.

Posílám vám všem pozdravení z krásného Lipna. Skončila jsem tady poté, co jsem se těšila na studijní pobyt v mnou milované destinaci, ale on nevyšel. Neváhala jsem a s vědomím, že nutně potřebuji relax, jsem rezervovala pobyt v resortu, který znám a kde je mi dobře. Přiznám se, že jsem

Víte, co je pro mě spolehlivým ukazatelem citu ve vztahu? A co opravdu nezbytně k životu potřebuji? Objetí. Mluvím o takovém, kdy se schovám do náručí toho druhého, a vím, že jsem DOMA. Kdy se naše duše spojí, vnímáme blízkost fyzickou i emocionální, tlukot srdcí, dech, ochranu, péči, něhu, starostlivost,