Rozvoj osobnosti se to jmenuje. Uvědomování si, práce na sobě, zhodnocení vlastního Já. Dělají to všichni a všem to prospívá. Protože když na sobě nebudete pracovat, budete v dnešní dynamické společnosti trochu – divní. Nebudete pak dostatečně aktivní, moderní, nepůjdete s dobou a nejspíš nebudete ani sebejistí, ani spokojení, natož veselí.

Snadno se pak stane, že se dostanete do tlaku okolí také se rozvíjet. Budete chtít být jako sousedka od vedle, paní z titulky dámského časopisu a nebo ta nádherná manažerka, se kterou se potkáváte na hodinách pilates. A které vychází úplně všechno – práce snů, muž snů, bydlení snů.

A tak dřete, dřete a dřete …. a pořád je to málo. Za tmy vodíte děti do školky a za tmy je vyzvedáváte, skoro nestíháte pohladit psa, natož vašeho partnera, doma na vás všechno padá, nákupy děláte jen jednou týdně a při myšlence na harmonii, klid, soustředění se na sebe a relaxaci se vám otvírá pomyslná kudla v kapse, protože nejvíc ze všeho byste nechtěly být ani rozvinuté, ani bohaté, ale …. prostě se jen – konečně – pořádně – obyčejně – vyspat ….

Jen máte ze sebe černé svědomí, dáváte si další termíny, které stejně nesplníte, a tak se vám duše plní výčitkami, že děláte (pro sebe) málo.

Co vám na to řeknu??

Ano. Děláte pro sebe málo. Protože základem všeho je, abyste se řídily/i pouze a jen vašimi potřebami, tím, co opravdu Vy sama chcete a potřebujete. Protože každý jsme jedinečný, máme svá přání, touhy a sny, a také svůj čas a rytmus. I v osobním rozvoji. Nesrovnávejte se s ostatními.

Oni nežijí váš život a vy jejich. Nemají vaše starosti, nemají vaše přání. Dopřejte si čas sama pro sebe, ujasněte si nejprve, co doopravdy chcete i třeba to, co by vám udělalo radost.

A postupujte po krůčcích, vašim tempem.

Věřím, že se pak spolu stejně potkáme 🙂 A nezapomeňte si na vaší cestě, ať už vede kdekoli, užívat naplno života.

To je totiž to nejdůležitější.