.... Žít svůj sen ....

Jestli se o něco zatím ne moc úspěšně pokouším, je právě tohle. Žít přítomností . Tady a teď. Dovolit si zahodit starosti, trápení a nesoulad za hlavu a hezky si užívat života. Naplno. Patřila jsem k chronickým plánovačům. A chtěla mít ve všem jasno. Možná ještě víc jasněji než většina

Každá z nás to zažila. Nedostáváte to, co byste si přála, ve vztazích i v životě. Potřebujete něhu, a ta nějak není, potřebujete navrátit se do své ženské podoby, ale všude, i doma, po vás chtějí jen výkon a výsledky. Tak to někdy bolí. Na hrudníku a v prsou. Pomyslně,

Připravovala jsem si úplně jiný blog. Tohle téma mé klientky je natolik bolavé a natolik urgentní, že má přednost. Klientka žije v harmonické rodině, s krásnými vztahy, všichni slušně vydělávají a práce je baví. Hluboce milující rodiče by se pro své děti rozdali, a fantasticky vychované děti jim lásku vracejí.

Obrátila se na mě klientka, řešily jsme něco jiného, ale ona mezi řečí opakovaně zmínila zdánlivě bezvýznamnou situaci, kdy před mnoha lety byla úplně cizí paní obviněna z toho, že jí v tramvaji schválně kopala do její tašky a chovala se k ní hrubě. Skončilo to marným pokusem o vysvětlení,

V minulém týdnu jsem několika lidem pěkně zdvihla mandle. Obrazně řečeno. To když jsem krátce po sobě sdílela dva zdravotnické texty, se kterými jsem bezvýhradně souhlasila – o domácích porodech a o případu malého chlapce, který onemocněl smrtelně nebezpečným tetanem díky tomu, že jej jeho matka nenechala naočkovat dle řádného

On a ona. Žijí spolu 10 let. Mají dvě malé děti. Idylka. Jenže idylka skončila. Po porodu druhého dítěte řekla žena partnerovi, že tohle dítě není jeho. Sorry. On je chlap. Nedal najevo, jak moc ho to bolelo, nevyhodil jí, nechal jí dál bydlet v jejich domě, dál se stará

Zůstala jsem doma sama s mými psy. Užívám si, že když uklidím, nikdo mně pořádek nezničí. A všechno, i stůl, zůstane čisté 🙂 Dámy mě jistě chápou 🙂 Povídala jsem si hodiny s kamarádkami, šla nakoupit, na masáž a na kávu. Jen tak. Při pohledu na vycíděný byt se ozývá

Každý jsme prožili ve svém životě nějakou nemoc těla. Takovou, která vás na chvíli znehybnila, uložila na lůžko a vy jste byli donuceni vyhledat pomoc lékaře, aby se vaše tělo dostalo zpět do formy co možno nejrychleji. Možná jste zprvu smlouvali s lékařem, zda je skutečně nutný klid na lůžku

Sophiina volba. Nádherný román, plný lásky, bolesti a lidství. Hlavní hrdinka v něm volí nejtvrdší volbou jejího života – musí si vybrat jedno ze svých dětí, kterému dá přednost…. Někdy se nám přihodí podobně obtížná situace i v životě. Volíme mezi dvěma  způsoby, jak jít dál. Ve vztazích, v práci,

Léto nebývá v ordinaci praktického lékaře pěkné. Povinné zástupy za dovolenou, tedy provoz za dvě ordinace současně, k tomu spousta neregistrovaných pacientů, které vůbec neznáte. A věčné dohady. Já si tohle léto trochu neplánovaně zpestřila o pracovní neschopnost a dvě operace. Spojené s nicneděláním a přísným režimem. Po dlouhé době

Už během našeho stvoření je nám dáno, kým budeme, ale konečný výsledek se utváří až kombinací toho vrozeného a vlivů našeho okolí. Toho nejbližšího okolí, které na nás působí již během prenatálního vývoje. A samozřejmě nás formuje i později, kdy nejcitlivější je doba právě ranného dětství do puberty. I později

Milé ženy, také se po tisící ptáte, co děláte špatně, že váš přítel nekomunikuje? Že je schovaný za svou ulitou němého a nechápavého a vyleze z ní, jen když chce jíst a nebo chce sex? Že nevidí (na vás), necítí (z vás) a nechápe (vás), jak jste nešťastná, protože si