Věnování: Všem těm, kteří doprovázejí…

Umírání je běžnou součástí lidského a obecně celého života. A přesto nás tolik bolí. Děsí. A je častokrát tabu.

Máme strach ze ztráty milované bytosti, z opuštění, samoty, z toho, že náš další život nezvládneme bez ní, z vlastní bezmoci a obavy z nepřítomnosti lásky.

Bolí to extrémně.

Zažila jsem opakovaně s mými nejdražšími…

A i já si prošla cestou utrpení, smlouvání, odpuštění a přijetí.

Ale než jsem k němu došla, dělala jsem všechno proto, abych se extrémním emocím vyhnula. Když mi maminka umírala v prachatickém Hospici Sv. Jana K.Neumanna, který je doslova nebem pro nemocné a jejich rodiny na zemi, setkala jsem se s andělským přístupem, pochopením a láskou všech jeho zaměstnanců, kteří mamince i nám velmi pomohli.

Přesto jsem se jako lékařka neubránila pocitu, že musím většinu z věcí zajistit, zkontrolovat nebo na ně alespoň dohlížet. Že musím mít kontrolu.

A když o tom přemýšlím, nešlo o kontrolu faktickou nad činností hospice – to jsem si byla jistá, že bude 1000 procentní.

Ale o kontrolu nad sebou – udržet se v raciu, nepustit emoce, jen někde a někdy si dovolit je prožít.

Proč? Protože to bolelo. Protože jsem nechtěla plakat před neznámými lidmi. Protože jsem věděla, že když tu hráz emocí pustím, protrhne se a může mi – dočasně – zavalit. A já se třeba zhroutím a ukážu slabost. A co pak? Kdo mi pak podrží, když ne já sama? …

Nakonec jsem vše zvládla a stejně to odcházení ve mně rezonuje, byť v jiné podobě, smířené a vděčné, i nyní.

Proto mám – z vlastní zkušenosti – radu pro ty, kteří tím aktuálně procházejí:

Dovolte si nebýt ve vaší profesi.

Byť jste v ní úspěšní a respektovaní.

Dovolte si pustit všechny vaše emoce.

A prožít je.

Dovolte si se absolutně odevzdat. Zhroutit. Vždy budete mít po svém boku někoho, kdo u vás bude stát a nedovolí vám padnout.

Dovolte si být s vaším milovaným tady a teď.

Jen být.

Držet ho za ruku.

Vzpomínat.

A třeba i plakat.

Nebo se spolu ještě zasmát.

A až přijde čas, dovolte si mu říct:

Děkuju Ti.

Miluju Tě.

Odpouštím Ti.

Můžeš jít.

Já to tady zvládnu.

…