Je to už pár dní, drazí přátelé, co jsem se vrátila ze slunné dovolené a ještě dalších pár dní ve slunění pokračovala i doma (s obrovským nadšením, protože kdo mě zná, ví, že teplo, moře a slunce miluju). Bylo to fantastické včetně (na mě) občasného líného (rozuměj pozdního) vstávání, obědů
Když se náš život houpe a otáčí o sto osmdesát stupňů, potřebujeme mít alespoň v něčem či někom oporu. Jistotu. Potřebujeme přijetí a řád. Vědomí, že je všechno v pořádku, že to tak má být a že zase bude dobře. Pak nám otrne, věci se opět dají do příznivého pohybu
Nikdo z nás si nepřeje, aby se musel rozhodovat pod tlakem, a ke všemu měl na výběr z možností, které nejsou ani za mák dobré. Určitě jste to zažili také. Zatnete zuby, zavřete oči a modlíte se, abyste ze dvou zel zvolili to menší. Občas nám však život připraví překvapení.
Je to tady zase! Kdo z koho! Hádky, výčitky, nepohoda, křik, pláč a stres. Jako bychom neměli společnou řeč. On se tváří, jako by jí vůbec nerozuměl. Ona je uražená. A přitom oba v hloubi duše touží po přijetí, pochopení a lásce a dobře vědí, že mají toho druhého moc
Ve spoluautorství s Máriou Bulkovou, terapeutkou – www.eldhwen.sk V jednom z posledních blogů jsem psala o lidech, kteří mají FLOW. Vášeň pro život, pro to, co dělají, jak myslí, jak vystupují, a jak samotný život žijí. Jsou – podle mého názoru – obdivuhodní a následováníhodní, často se však potýkají s
Řeknu to na rovinu. Dovolená není jen radost, ale i životní nutnost. Doslova. Vysadit na čtrnáct dnů (opravdu ne méně), ideálně odjet někam do neznáma, mimo domov, a klidně k jihočeskému rybníku. Ale tam, kde to neznáte, kde vás obklopí jiné prostředí a vy budete muset dělat činnosti zcela jiné
Věnováno Alici (a nejen jí). Hořím! Tento emotivní název jsem si vypůjčila od úžasné @SimonaBagárová @mila.je, a moc děkuju! Neexistuje totiž stručnější, jasnější a naléhavější slovo pro tu sílu, která – věřím, že ve všech lidech – je, a někteří (jako Alice) jí dovolili, aby se naplno projevila. Ne, nebojte
V jednom z posledních blogů jsem psala o tom, že ne vždy a ne vše se musí v životě dařit. Naopak – že se často setkáváme (osobně nebo přeneseně u blízkých či známých) s těžkostmi, které bohužel občas přecházejí do bolesti a utrpení, a někteří z postižených pak přejímají roli
Žijeme ve spěchu. Neustále se za něčím ženeme, hojně podporování konzumním typem společnosti. Mít, chtít, hned, víc, a ať je to vidět. Říkám tomu instantní Benátky. Proč Benátky? Většina z vás tam byla. Dechberoucí město na laguně, které nelze nemilovat. Hluboce se vrylo do mého srdce a moc ráda se
Čas od času se potkáte s někým, komu se nedaří. A to je velmi jemně řečeno. Nedej Bože jste to vy a nebo vaši blízcí. Těm lidem se lepí smůla na paty, osud pro ně chystá mnohé těžké zkoušky a sotva se vyhrabají z jedné, už na ně čeká další.