Když se řekne vanilkový sex, většinou máme všichni jasno. Je to super, dlouhou dobu stejné, víme, co po čem bude následovat, proto i svým způsobem bezpečné a předvídatelné. Ale někdy i příliš stereotypní, hrané, příliš uhlazené a ….často neprožité. Až na dřeň.

Když se řekne vanilkový vztah, je to něco podobného. Už nějakou dobu trvající, klidný, vyrovnaný, předvídatelný, celkem jasný, s mnoha stereotypy a rutinou. Spíš na povrchu, hladký, nekomplikovaný, obvykle bez emotivních střetů a takový, který vám závidějí vaše kamarádky.

Vše je zalité sluncem, ve všem máte jasno, celkem s jistotou očekáváte, že po svatbě bude následovat první dítě, dovolená (v Jugoslávii, jak by řekl klasik), druhé dítě, stavba rodinného domu …

Je li tomu skutečně tak, není důvod se mu vysmívat. V dnešní hektické době potřebujeme všichni mít své doma, své zázemí, přijetí, bezpečí, jistotu, radost a lásku. Místo, které nám fakticky i pomyslně dovolí spočinout a připravit se na další střety ve světě kolem nás. A skutečně se v něm může žít dobře. Mě se moc neptejte – sama to nevím. Jsem všechno, jen ne schopná vanilky v této podobě 🙂

Proč? Protože se většinou setkávám s odvrácenou tváří těchto vztahů. Vanilkové vztahy se totiž často pouze tváří, že jsou úžasné a dokonalé. Protože se to od nich jaksi očekává. A protože i oba partneři se o tu dokonalost snaží. Aby v očích okolí takovými byli. Žádné hádky, žádné diskuse, naprostá shoda a soulad, šťastná rodinka .… Bylo by krásné, kdyby tomu tak bylo.

Proč není? Nevěřte na ideály a neprahněte po nich. Život se neodehrává v romantické telenovele. Naopak. Často jste po kolena namočeni v nepohodlí, v překážkách, v názorových neshodách a rozepřích, často vás váš partner štve a věčné dohady unavují.

Pokud se však ve vanilkových vztazích problémy neřeší, ale tiše zametají pod koberec, aby sousedé a známí neviděli .… pokud se – proboha! – nemluví o zásadních problémech, protože by se jimi mohly otevřít ještě hlubší, a ukázalo by se, že si s nimi třeba nevíme rady .… pokud kloužeme po povrchu, protože v hloubce bychom si třeba museli přiznat, že my sami jsme nedokonalí a zdaleka né tak dobří, jak jsme si o sobě mysleli …. tak to je špatně.

Že to bolí?? Ano. Ovšem. Že je to dřina?? Jistě. Ale také to stojí za to.

Jedním z největších zabijáků vztahů je právě nekomunikace, typická pro tyto vanilkové vtahy. Pamatujte si, že čím déle problém není komunikován, tím hůře se pak hojí a hledá řešení, jak z něho ven.

Vanilka je dobrá věc. Když je jí však příliš, může zhořknout.