Ti z vás, kteří jste prošli či procházíte mým koučováním, si jistě vzpomenou, že na úvodních lekcích se vás ráda ptám, mimo jiné, jaká máte tři přání. Abyste si představili, že bych byla kouzelná zlatá rybka, a měla jsem to moc splnit vám tři přání, tak jaká by to byla? Těším se na ně spolu s vámi, protože mě zajímají a mnoho mi o vás řeknou. Obvykle odpovíte hned – první, nebo i druhé přání známe většinou všichni a ani o nich nemusíme mnoho přemýšlet. Ostatně, pro to, aby se splnila, jste vyhledali moji pomoc.

Ale co to třetí přání? To, které bývá nejzásadnější, protože je poslední? A už žádné jiné nebude? .… Často vám říkám, že má být jen o Vás.  Pro Vás. Pro Vaší jedinečnost. Týkat se jen Vás. A v žertu dodávám, že ne takové to “světový mír” , to že je sice fajn, ale o tom to není, že je to samozřejmé.

Pak jsem se probudila do 23.2.2022. Tečou mi slzy a mám na sebe vztek, jak naivní a hloupá jsem byla a to, co je zásadní, jsem sice v žertu, ale přece jen znevažovala. Celý svět už nikdy nebude stejný. Nikdo z nás už nebude stejný. Umírají nevinní lidé, včetně vojáků, kteří tam musí být. Kdybych mohla, zastavím to. Jediným pohybem, jediným slovem, jedinou myšlenkou. A nastolím mír na celém světě. Ale to neumím.

A tak se dívám a čtu, jak umírají nevinní lidé, jak ztrácejí domov, blízké, jak se rozpadají letitá přátelství, jak se stupňuje nenávist a nepřijetí i mezi obyčejnými lidmi, s eskalací, kterou by mohl i Covid závidět … a je mi smutno.

V tuto chvíli mám pro vás jediný vzkaz: Nepodceňujte třetí přání. Může být totiž to zásadní.