Celý život posloucháme rady a doporučení ke všemu – jak se máme chovat, s kým mluvit, koho si vzít, o co a koho se postarat, co jak dělat a nedělat, co nosit. Tyto rady a postoje se týkají především našeho osobního života s těmi nejvíc nejbližšími. A většinou vyznívají jako celkem ostrá doporučení, co bychom měli a co nesmíme.

Tento text ale bude o tom, o čem se nemluví: Na rovinu – nebudu psát o extrémech a ani je ve svém textu nezvažuji, protože se domnívám, že takoví lidé ani moje blogy nečtou. Naopak – představuji si čtenáře, který je velmi slušný, hluboce milující rodinu a své blízké, starostlivý, přemýšlivý, pečující a velmi, velmi citlivý. Tedy takový člověk, který si rady a doporučení, zejména od těch, na nichž mu záleží, bere hodně k srdci. A který dvojnásob zváží, co smí a co ne, aby nepřidělal blízkým starosti a naopak je potěšil.

Náš život bývá často složitý a plný zákazů a omezení. Včetně nejbližší rodiny – “nechci, aby ses bavil s tou …” …”musíš se oblékat tak a tak” … “ta košile se nehodí k těm kalhotám” …”nepomáhej tomu …víš, že mi nemá rád” …”sousedi si pořídili nové auto, koukej vydělávat víc, já ho chci taky” … “už nebudu bydlet v tak malém bytě, chci dům!” …”musíš se zlepšit” … “musíš zhubnout” … “musíš víc pracovat” …

Řekl vám někdy někdo, že něco SMÍTE??? .… Že si nevzpomínáte? Nebo vám má otázka vehnala slzy do očí??

Takže, moje milá kamarádko a vy všichni ostatní, čtěte:

– smíš se chovat podle sebe, smíš se smát, radovat a plakat, kdy se Tobě bude chtít, ne jim

– smíš si užívat života, a ano, právě v téhle době !!!, smíš si plnit přání, sny a mluvit o nich

– smíš říct tvůj názor a to nejen v práci, ale i doma, a máš plné právo na úctu ode všech, i o těch, kteří Ti jí berou

– jsi plnoprávná osoba, úžasný člověk, laskavý, moudrý a hodný, a zasloužíš si jen to nejlepší

– proto máš plné právo na to se zastavit. Teď. Hned. Odpočinout si, konečně usnout, na chvíli nic nedělat a nemyslet za ostatní, nechat naopak na nich, aby se postarali o chod věcí a na čas převzali otěže

– máš plné právo na to nevědět

– a smíš udělat chybu, protože už nemusíš hrát roli neomylného

– stejně tak máš plné právo pokusit se tu chybu napravit a jít dál, aniž by ti kdokoli připomínal minulost

– smíš naplno milovat a být milován, a smíš si sám vybrat, kdo je Tvé lásky hoden

– stejně tak máš právo říct, že už ve vztahu nemůžeš nebo nechceš jít dál

– jako máš i právo o lásku bojovat, pokud to tak cítíš

– smíš mít sny

– a smíš si je plnit

– smíš nepodléhat diktátu doby ani tendencím k hyperkorektnosti, když se jí příčí zdravý rozum

– smíš věřit v Boha, ve Vyšší Dobro, přestože Ti tvrdí, že není

– smíš jít za Tvým srdcem, kdykoli a kamkoli 

– smíš si dovolit smět

.… Tak se neboj a běž.