Nikdy nebude dost textů o důležitosti komunikace. Natož o důležitosti komunikace mezi mužem a ženou. Proč? Prostě to nestačí. Jen málo jsme ochotni v reálném životě čerpat z osvědčených pravd a doporučení. Jinak si totiž neumím vysvětlit, proč se takřka dnes a denně setkávám v mé koučovací praxi právě s tímto problémem.

Všichni víme, že komunikace mezi sebou navzájem je velmi důležitá. Zejména, pokud jde o vztah. A zejména, pokud cítíme, že v něm není všechno tak v pořádku, jak bychom si přáli. Proč tedy k poruchám komunikace dochází? Proč se vedle sebe tváříme, jako bychom nerozuměli tomu druhému? Proč si ženy myslí, že je muž vědomě nechce chápat, a proč si muži myslí, že jim ženy neustále něco vyčítají?

Podívejme se společně na chování muže ve vztahu:

Po prvotní fázi zamilovanosti, kdy je nadšen z každého projevu jeho milované, si postupně zvyká, že ona mluví – pořád. A že pořád všechno řeší. To, co by on zvládl pojmenovat dvěma slovy, ona vykládá celé dopoledne. A jak tak švitoří, on se jí odnaučil poslouchat. Vnímat. Bývá unaven ze života, z práce, z dětí, a tak se čas od času (nebo častěji) stahuje do sebe, aby myslel na NIC a dělal to. Když už se mu nepovede utéct s kamarády na jedno.

Žena pochopitelně časem zjistí, že jí muž nevnímá, a tak přidá na razanci argumentů, počtu slov i tónu hlasu. Což vede v přímé úměře k tomu, že si muž zafixuje, že žena “štěká”. Eufemističtěji to nazvěme: “vyčítá”. Zkrátka pořád není spokojená a pořád něco chce.

Nedivme se muži, který touží po klidu, že jakmile uslyší slova z úst ženy, zpanikaří a v anticipaci (očekávání již prožitého) předjímá další snůšku výmyslů a nespokojenosti ženy a jejího vyčítání toho, co neudělal, nezajistil, nesplnil. Přeloženo k jeho Egu – stojíš za houby, nezvládáš, neumíš, děláš to špatně, ten druhý ..a další ..a i ten vedle …jsou lepší než Ty. Všichni jsou lepší než Ty. Pomoooc. Pryč. Utéct.

A jsme u zrodu toho, proč se muž po první větě snaží často velmi rázně, nahlas a destruktivně (asi jako byste mouchu plácali jádrem, tím atomovým) umlčet ženu, aby nehrotila věci a nevyčítala.

Pojďme k ženě:

Zkoušela mluvit – NIC. Zkoušela víc mluvit – NIC. Zkoušela zvýšit hlas či sílu argumentů – NIC a “dej už mi pokoj”. Když přidala slzy, přišlo “Ježišmarjá zase vyčítáš. Nehroť to” a obvykle prásk s dveřmi (od pokoje, od bytu, někdy od života). Jedna to tak zkoušela měsíc. Druhá rok. A další třeba několik let. Až došly do bodu, kdy zjistily, že přestože situaci/situace potřebovaly řešit (právě proto pánové, aby se situace zlepšila – třeba i právě ve vašem vztahu) a komunikovat o ní, není vůle ze strany muže.

A tak se začaly stahovat …. nejprve méně mluvily, méně muže kontaktovaly, začaly si věci řešit samy a po svém ….až se ponořily hluboko do sebe a stáhly se úplně. Tedy i emočně a fyzicky, ze vztahu (protože to spolu souvisí). Jejich muži se přechodně, někdy i dlouho, radovali, protože žena jim konečně dala pokoj. Konečně méně mluví. A konečně pochopila, že tlačit na ně a něco chtít nemá smysl. Obvykle až pozdě mužům došlo, že je toho ticha a nekomunikace ve vztahu nějak hodně. Že žena “chybí”. Bohužel však již ve fázi, kdy měla připraven zcela jiný nový život. Bez něj…

Jak nedojít až k tomuto smutnému konci?

Rady pro NI: – nikdy nevytahujte staré věci, které se staly. Nedělá se to

                      – nejednejte nečestně, nezneužívejte slzy a emoce ve váš prospěch

                      – mluvte jasně a stručně, nenaznačujte, neočekávejte, povězte přímo, co chcete

                      – nepomlouvejte

                      – nesrovnávejte

                      – pokud už musíte vyčítat, mluvte o sobě – jak jste se Vy cítila, když on udělal to a to …

                      – a hlavně – ustupte z tlaku na něj. Teď. Ihned. Napořád.

Rady pro NĚJ: – často si chce žena komunikací pouze ověřit, že tady jste. Pro ní. A že jí máte rád. Tak jí naslouchejte, hodně objímejte a moc nemluvte.

                         – obvykle nemusíte její starosti vyřešit – jen jí se zájmem vyslechněte

                         –  pokud se Vás táže, odpovězte upřímně a vždy jí ujistěte o Vašem vztahu k ní

                         – v žádném případě se však nestahujte, nepřestaňte komunikovat, neignorujte jí – tím opravdu zabíjíte její srdce

                        – nedopusťte, aby přestala komunikovat ona – to pak bývá pozdě na všechno …

Rady pro OBA: – mluvte

                          – se zájmem si naslouchejte

                          – komunikujte i neverbálně – jedno objetí vydá za tisíc slov

                          – je li vám cokoli nejasného, komunikujte o tom. Nenechte rozrůst malou příčinu v obrovský požár.