Přestože neseděla vedle mě, z jejích slov bylo cítit tolik vřelosti a lásky, že by se jí dala nakrmit a obejmout polovina Země. Jak se poznali. Jak se zamilovali. Jak našli jeden v druhém toho pravého. A jak jim kazilo jejich soužití ego každého z nich, zkušenosti z předchozích vztahů a ješitnost. Touha vyhrát, přesvědčit partnera o své pravdě.
Pochopila, že to takhle nechce. Pochopila, že tohle by také mohl být konec jejich vztahu. A tak na sobě začala pracovat. Snažila se jej chápat, respektovat jeho potřeby i (nepřiznané) strachy, a dělaly jí starost jeho emoce. Jeho náladovost, prchlivost, snaha o absolutní dokonalost ve všem, touha mít vše pod kontrolou, ale i nepochopitelné uhýbání před řešením problémů a vztahová plachost. Neuměla si s tím poradit. A proto se obrátila na mě.
Cítila se odpovědná za jeho špatnou náladu, cítila vinu, když mu něco nevyšlo, a hledala chybu u sebe, když se zlobil. Milovala ho, a tak udělala první poslední, aby byl zabezpečen ve všem, co si přál, nemusel řešit starosti a problémy a ona mu těmi svými nepřidělávala další starosti.
Ale o co více se snažila a pečovala s láskou, o to více se setkávala s nepochopením, někdy odmítnutím a někdy zlostí či pohrdáním. Nic neudělala dobře. Ona sama nebyla dobře. Alespoň mi to tak tvrdila. Myslela si, že ona je příčinou jeho negativních emocí, že ona je vyprovokovala, a že se musí obětovat (i v jejích pocitech a přáních), jen aby on byl spokojen.
Zdá se vám takový vztah dlouhodobě vyvážený? A do budoucna perspektivní? Co dělat, aby se neutrápila? Či aby nekleslo její sebehodnocení a sebevědomí hluboko pod zem? Jsou její ochranná křídla pro něj dobrem? Nepřehání to trošičku?
Ano, už vás slyším! Přesně tak. Nastavení hranic, naučit se říkat asertivní NE. Posilovat sebepřijetí, sebelásku a zdravé sebehodnocení. Dokázat poodstoupit od emoční zainteresovanosti a podívat se na situace ve vztahu jakoby novým pohledem. Zvážit, zda řešení právě této konkrétní prkotiny (pardon) mi opravdu stojí za to, abych si kazila den?? Být soběstačná v životě i v lásce sama k sobě, nepotřebovat nutně dotovat pozitivní hodnocení od druhých. A ne v neposlední řadě se zbavit přehnaných očekávání, ale respektovat partnera v jeho mužské roli. A vážit si té své, ženské.
Tak takhle pracujeme v koučovně.
Zajímá vás to? Máte k řešení nějaké vaše osobní trable, se kterými si nevíte rady? Neváhejte se mi ozvat. Moc ráda vám pomohu.
Krásný den 🙂