Někdy to tak je. Dny jsou černější než noc a vám se nedaří pohnout s tím, co vás trápí. S problémem ve vztahu, v práci, v životě, ve zdraví .… Zkusili jste, co šlo, od proseb a slibů přes rozjitřené emoce a křik až po chladný kalkul a rozum. Nic nezabralo. Často takový problém bývá závislý na druhých lidech, a je – jak známo – k rozhodnutí nutit nelze. Vaše myšlenky se neustále kolem něj točí a vás to vyčerpává psychicky i fyzicky.

Co vám zbývá?

1. Neustále bezúspěšně řešit problém dál až do úplného vyčerpání. To se ale nejspíše nestane, protože díky Bohu mají tělo i mysl sebezáchovné mechanismy a nenechají vás padnout.

2. Uzavřete se do ublíženosti, jak je k vám svět kolem vás nespravedlivý, jak vám škodí a vy se budete litovat v tom, jací jste chudáci. Tenhle model bývá dost častý, ale pro vás nevýhodný. Nejenže se nepohnete z místa, ale pravděpodobně si i odeženete poslední přátele, kteří ještě měli tu trpělivost slyšet po tisící váš příběh o tom, jak vás druzí mají zachránit (aniž vy byste pro to hnuli prstem).

3. A nebo zachráníte sami sebe. Jak? Paradoxně – nijak. Prostě to necháte být. Tak, jak to je.

Let it be.

Poodstoupíte od problému a dovolíte si nedělat NIC. (Z vlastní zkušenosti, jde to! A když to jde mně, která nepoučitelně mlátí hlavou proti zdi často do bezvědomí, půjde to zákonitě i vám.)

Nedechnete se, najíte, možná se půjdete projít, možná si pustíte hezkou hudbu a možná si půjdete zasportovat. A nebo třeba spát. Cokoli. Jen nebudete věnovat váš čas a vaše myšlenky problému, který vás dostal na kolena. Neb si to nezaslouží.

Co se stane? Nic zvláštního: Další den opět vyjde slunce, opět ráno vstanete a půjdete do práce, opět vám někdo udělá radost a další vás naštve. Jen vám bude tak nějak – lehčeji. A časem se k vám dostanou informace, které do sebe začnou zapadat jako puzzle do skládačky a vám se najednou rozsvítí. Blik!

Aha moment: “Jo aha, takhle to mělo být!” A problém se začne řešit sám.

Prostě necháte věci, ať se stanou. Dovolíte to vesmíru a dovolíte to i sobě. Protože se věci dějí jen tak, jak se dít mají.

Krásný den.