Ono se to řekne: Neztrácej naději. Měj naději. Naděje umírá poslední. No jo, ale – kde jí vzít? Jak jí posílit? Jak uvěřit, že se budou dít dobré, pro nás prospěšné, věci, když máme za sebou, před sebou nebo aktuálně prožíváme období plné starostí a nezdarů?

Praktický návod, co dělat:

1. Všichni máme starosti. Vy, já i vaše sousedka, co vypadá jak modelka a ve všem se jí daří. Myslíte? Možná se vám jenom nesvěřuje, a proto si mylně myslíte, že jí život zobe z ruky. Věřte, že nezobe. Co z toho plyne? Že mít starosti je normální a že se dají řešit.

2. Nelamte nad sebou či vašimi starostmi hůl. Řešení se vždy najde.

3. Svěřte se. Doma, příteli nebo nejlepší kamarádce. Od toho tu pro vás jsou (a vy určitě pro ně také) a věřte, že je nebudete obtěžovat, pokud se svěříte. (Pokud ano, pak nejsou těmi nejlepšími pro vás).

4. Je normální dělat chyby. Každý je dělá.

5. Zopakujte si bod 4.

6. Je normální se z chyb poučit a příště se jim vyhnout. Zvládnete to také.

7. Zvládnete to také.

8. Máte už váš seznam štěstí? Podívejte se do něj. Hned. Jestli ne, nejvyšší čas si jej napsat (je v něm schováno všechno to, co vás dělá šťastnými – od dobrého jídla přes něžnosti s partnerem až po úspěch v práci a radost vašich dětí).

9. Máte připravený seznam všeho, co se vám v životě doposud povedlo? Co jste překonali? Je na čase jej vytáhnout. A opět – pokud ne, vytvořte jej hned. Patří na něj všechno to, co se vám v životě povedlo a co jste zdárně překonali (od toho, že jste ve 4.B protivnému sousedovi sebrali spolužačku, že jste upekla váš první dort, že jste požádal vaší ženu o ruku (ano, pánové, to sem patří taky …), že jste dosáhl úspěšného postavení v práci… až po to, že jste porodila a vychovala dvě krásné zdravé děti).

10. A teď se začtěte. Poctivě. Už vidíte, co všechno jste překonali? Co jste dokázali? Vzpomínáte na situace, které se vám zdály neřešitelné? Kdy jste byli, fyzicky i psychicky, na konci sil? Kdy jste si říkali, že už nemůžete, že už nemůžete ani o kousek dál, že vůbec netušíte, jak budete danou situaci řešit, jak jí ustojíte…. a pak se něco změnilo, dostali jste nápad, myšlenku, sebrali jste poslední zbytek sil, co vám zbyl, a …. povedlo se to. Zvládli jste to.

11. Vzpomeňte si na lidi, kteří v tu dobu stáli při vás. Naprostá většina těch lidí stojí při vás a podporuje vás i právě teď. V tenhle okamžik.

12. Máte před sebou důkazy. Faktický seznam toho, co jste dokázali, co se vám povedlo, o koho jste se opřeli, co všechno umíte a dokážete.

13. Není jediný důvod, proč byste situaci, ať už je jakákoli, neměli zvládnout právě teď. Opravdu ne.

14. Víte co? Odpočiňte si. Teď. Hned. Že to nejde? Že jsem se zbláznila? Že si to nyní nemůžete dovolit?? Právě naopak, přátelé! Sice to slovo nesnáším, ale sem patří: Vy si odpočinek nyní sami pro sebe MUSÍTE dovolit. I kdyby to měla být jen hodina – zavřete oči, lehněte si, relaxujte, spěte, a načerpejte sílu.

15. Vaše mysl ví, čím si prošla a co všechno zvládla. Vaše tělo si odpočalo, a možná i najedlo a napilo.

16. Zbývá jediné – otevřete vaše srdce a řiďte se jím. Odevzdejte sebe i své starosti Bohu, vesmíru. S důvěrou se uvolněte a vpusťte do vašeho srdce lásku. Tím nemyslím jen lásku fyzickou, mezi dvěma milujícími se bytostmi, ale Lásku jako takovou – tu bezpodmínečnou, přijímající a dávající, naplněnou, klidnou, konejšivou a bezpečnou. Jakmile jí jednou poznáte, už nikdy jí nemůžete ztratit.

17. A když se to stane …. že ta situace vyjde ve váš prospěch, že se to vyřeší, že jste šťastni …. budete si říkat, proč jste neposlechli vaše srdce dříve? Víte proč? Mysl vyjadřuje vaše ego. Bojí se zklamání, ztrát, proher, chce vlastnit a vítězit. Srdce nepotřebuje vyhrávat. Když se otevře, prostě jenom JE….

Tak hodně štěstí!