.... Žít svůj sen ....

MUDr. Yvona Kotroušová
lékařka, mentorka a koučka​
certifikovaná koučka a mentorka PURE MIND

byt
Yvona Kotroušová

Yvona Kotroušová

Být

Že život není jen růžový a že někdy ty brýle spadnou velmi zostra už většina z vás ví. Že padají obvykle ve chvílích, kdy si hovíte na pomyslném obláčku štěstí a tím pádem ten náraz bývá pěkně tvrdý, protože nečekaný, už víte také … Všichni se těch chvil bojíme a vroucně přejeme, aby nastaly co nejdéle v našem životě a v životech našich milovaných ideálně nenastaly vůbec.

Jenže – osud má jiný plán. A tak se může stát, že ve chvíli slastného rozletu se vám, nebo hůře někomu z vašich blízkých, zlomí křídla… Co s tím?

V psychologické literatuře existují přesně popsané fáze přijetí špatné zprávy (nejčastěji je v této souvislosti zmiňovaná Elisabeth Kübler Rossová). Šok – popření – vzdor a agrese – hledání viníka – smlouvání – přijetí – smíření. Znalosti výše uvedeného přitom nejsou určeny pouze pro profesionály v tzv. pomáhajících profesích, ale rovněž i pro rodinu, přátele a kamarády toho, jehož se špatná zpráva (nejčastěji špatná pro jeho zdravotní stav) bezprostředně týká.

Je totiž důležité uvědomit si, že dotyčný, ale i jeho blízké okolí, budou procházet těmito fázemi, a to po různě dlouhou dobu (odvislou od předchozích zkušeností i duchovního zrání každého z nich), a zejména nesynchronně! Jinými slovy fáze, v níž se pohybuje dotyčný člověk, nemusí být shodná (a často právě naopak) s tou, v níž se pohybuje jeho rodina a přátelé. I proto pak dochází k mnoha nedorozuměním a neshodám mezi nimi, které mohou vyústit ve zbytečný konflikt.

Jak tomu předejít? Tím nejtěžším, co pro laiky může v této situaci být: MLUVIT SPOLU. Často se totiž stává, že sami nevíme a netušíme, jak máme reagovat? Co říct? Jak se zachovat? Chce se nám plakat a máme pocit, že si musíme hrát na hrdiny? A proto raději mlčíme? Ať už ten, koho se to jako například pacienta týká, tak jeho blízcí. Přitom mlčení bývá tím největším hříchem, protože to jediné, co daný člověk potřebuje, je přijetí a pochopení jeho blízkými a vědomí toho, že na problém není sám.

Uvědomte si prosím, že po vás nikdo nechce, abyste byli hrdiny za všech okolností. Že nemáte zakázáno plakat, křičet, chovat se emočně. Že nikdo neočekává, že budete mluvit a jednat jako profesionálové. Právě naopak! Zůstaňte těmi, kdo jste. Těmi nejbližšími. A mnohem více, než dříve, dávejte najevo vaše emoce.

Máte li na to sílu, mluvte o tom, jak vás daná situace zaskočila, že třeba aktuálně nevíte, jak s ní naložit, ale že na ní dotyčný člověk není sám, že stojíte při něm a pomůžete mu. Pokud nemůžete mluvit, vůbec nevadí. Obejměte toho člověka. Objetí je jeden z nejkrásnějších a nejvýmluvnějších projevů lidského zájmu a lásky. A umí léčit. Doslova.

A pokud ani to nezvládnete, nic se neděje. Prostě jen vezměte daného člověka za ruku a BUĎTE s ním. On dobře pozná vaší energii.

Stačí jen být. Dáte mu ten největší dar.

Foto: pixabay.com, unsplash.com

Nenechte si ujít žádný příspěvek

Zadejte svůj e-mail a nic vám neuteče

Sdílet

Napsat komentář