Přišel mi mail. Krátký. O to palčivější. Od – pravděpodobně – mladé ženy, kterou neznám, ale s důvěrou se na mě obrátila. Necítí se úplně ve vztahu. Necítí, že by dostávala stejně, kolik dává partnerovi. Či lépe – cítí, že dostává velmi málo. A ptá se na to, co má dělat, aby si jí víc všímal. Aby jí věnoval pozornost. Jeho zájem. A jeho srdce.

Kde začít? Možná tím, že jsme každý jiný. Jsme individuality. Moje potřeba vyjádření lásky a citů bude pravděpodobně jiná než Vaše, kdo tato slova právě čtete. A bude pravděpodobně jiná než potřeba mého manžela/partnera. A je to tak dobře. Protože nic není špatně. Nelze komukoli (ani vlastnímu partneru ne) určit, kolik lásky je norma, kolik citu je málo a kolik moc. Můžeme se o tom bavit, můžeme vysvětlovat, ale nemáme právo to chtít po druhém.

A tak se klidně může stát, že zatímco já mám potřebu lásky a citu opravdu velikou, mému partneru bude stačit pouhé minimum. Či naopak. To znamená jediné – v tomto bodě se budeme jen obtížně potkávat. Což však nemusí být špatně. Stačí si uvědomit, že mnoho lásky a citu, zájmu a pozornosti, mohu – a měla bych – dávat sama sobě.

Stává se také, že – jak toužíme po projevené lásce, zájmu a pozornosti – nevědomky tlačíme na partnera a snažíme se jej motivovat k tomu, aby zájem o nás a jeho pozornost k nám projevil.

Jenže tlak ve vztahu je špatně.

Proč? Protože zatlačíme li směrem k partnerovi, vystoupíme li z naší pomyslné hranice směrem k němu, prostor mezi námi, prostor pro volné dýchání vztahu, se změní. Zmenší. Partner to vycítí a začne řešit.

Jak? Chce zachovat zdravý prostor ve vztahu. Udělá jediné, co může – stáhne se. A tak namísto aktivního projevu jeho zájmu o vás pravděpodobně přijde ochlazení. Odtažení. Nezájem. Možná přezírání. A možná i přerušení – dočasné – komunikace. Nic z toho jste nechtěla, že?

Co tedy dělat? Jak chtít po partnerovi, aby vám dal najevo jeho zájem? Paradoxně snadno.

O tom, že je třeba respektovat hranice ve vztahu, jsem psala mnohokrát. I nyní. Stačí se z toho poučit. Proto, toužím li po zájmu muže, stáhnu se, dámy, opakuji – stáhnu se. Přestanu jej kontaktovat, vymýšlet všechny možné aktivity …  Proč? Protože mu dám prostor, aby sám mohl něco, chce li, vymyslet a podniknout. Aby si vzal zpět aktivitu, která muži sluší. Aby se necítil uháněn, uštván, přesycen vámi. A aby dal najevo, zda o vás opravdu stojí.

Mimo jiné však i proto, že znám svoji cenu.