.... Žít svůj sen ....

MUDr. Yvona Kotroušová
lékařka, mentorka a koučka​
certifikovaná koučka a mentorka PURE MIND

jak neztratit nadeji
Yvona Kotroušová

Yvona Kotroušová

Jak neztratit …. naději?

Absolutní chaos. Agrese. Arogance. Ztráta rozumu a soudnosti. Zmatek. Protichůdné zprávy. Dezinformační válka. Tak bych asi pojmenovala dnešní dobu. Nemá smysl komentovat politické dění, protože čím více do toho zabředneme sami, tím více se ušpiníme. Smutným faktem zůstává, že díky populistickým opatřením vlády, a současně – a to si přiznejme !!! – díky zhovadilému švejkování valné části naší populace, jsme se dostali s počty nemocných a zemřelých na pomyslné přední příčky států, které absolutně promarnili šance na rozumné zvládnutí infekce Covid 19. A je celkem jedno, z jakého důvodu to bylo. Ať už kvůli ekonomickému propadu (který v závěru bude díky nerozhodnosti vlády a salámistickému přístupu ještě horší než pokud by se aplikoval přesný ostrý chirurgický řez rovnou) nebo kvůli volebním preferencím řvoucího davu. Výsledek bude stejný.

A rovněž je jedno, komu tahle válka prospěje, kdo z ní má užitek a proč vznikla. Nechali jsme se strhnout dezinformacemi, rozdělili se na dva nesmiřitelné tábory a otázka názorů se pro mnohé stává otázkou života a smrti. Lhostejno, že málokomu dochází, že ta pravá válka je ta biologická, kdy nepřítel není vidět. A tak se vyčerpáváme argumenty, emocemi, i silou tam, kde je to naprosto zbytečné.

Co považuji osobně za mnohem horší, je fakt, že tyto boje se dostaly do našeho soukromí – do našeho vnitřního světa, který byl vždy posvátný a kde jsme si bývali jistí. Sami sebou i těmi nejbližšími. Jenže tomu už tak není. Často slýchám, jak se díky názorovým střetům hroutí rodiny, letitá přátelství i vztahy. Jak mizí pochopení, laskavost, společně sdílená radost i úplně normální plynutí hovorů. Jak si musíme s mnohými dávat pozor na to, o jakých tématech se budeme bavit a co budeme vůbec říkat. Jak se ztrácí blízkost s těmi nejdražšími, vědomí toho, že u nich jste měli vždy bezpodmínečné přijetí, pochopení a vaše doma, a nyní …. ??? …. nevíte .… …. věřte, že není nic horšího, a že to pekelně bolí. Nepomohou argumenty, nepomohou slzy, nepomohou prosby. .…

Co tedy pomůže??? Neměli bychom lpět na ničem a na nikom. Přijímat život takový, jaký je, a tam, kde nevíme, a nebo nemůžeme, se s důvěrou obracet k Bohu, Vesmíru či Vyššímu Dobru (je celkem jedno, jak tomu nyní budeme říkat). Nemáme totiž sebemenší právo nutit druhé, aby se měnili kvůli nám. A ani to nedokážeme. Máme však jednu výhodu. Můžeme změnit náš vlastní přístup k tomu, co nás bolí. Přiznat si, že jde o situaci, kterou neovlivním, a změnit své vlastní nastavení.

To neznamená, že musíme za každou cenu zavrhnout své dosavadní hodnoty i vlastní sebevědomí.

Stačí si uvědomit, že často v těchto rozhovorech dochází k zrcadlení, že váš partner v těchto dialozích nemluví o vás, ale o sobě, o jeho trápení, starostech, a vás se to dotýká, protože si musíte i vy tuto část vyřešit. Velmi často to bývá problém sebehodnocení, sebelásky i nastavení si vlastních osobních hranic. (“To, co partner říká, nejsem já. Je to jen jeho představa o mně. Moje hodnota je neměnná a já jí dobře znám. Nejsem vinna za jeho pohled. Nemusím se omlouvat za to, jaká jsem, a co dělám. Nejsem odpovědná za jeho trápení”).

Zkuste ho proto laskavě vyslechnout, pochopit a povzbudit, už jen váš zájem o něj a jeho život je velkým darem. Buďte si však vědomi vaší vlastní hodnoty. Buďte si však vědomi i toho, že vaše štěstí neutvářejí lidé vně vás, byť by šlo o ty reálně a emocionálně nejbližší.

Vaše štěstí totiž vzniká a žije uvnitř vás samotných. Je ve vašem srdci a ve vaší duši.

Opravdu stojí za to jej budovat a doplňovat vším tím, co vám samotným dělá radost (četba, krásná hudba, příroda, sport, víra, dobré jídlo …cokoli, co vás naplňuje). Říkáme tomu vnější (i vnitřní – třeba právě víra, vzpomínky …. ) zdroje štěstí.

Říkejte si, že vy stojíte za to dělat něco pro sebe sama. A skutečně to tak dělejte.

Protože totiž v momentě, kdy vy sami naplníte vaše srdce štěstím a láskou, budete mít dost síly dávat to štěstí a lásku dál. Vašim blízkým, rodině, přátelům i třeba zcela neznámým lidem. A předáváním toho Dobra můžete otevřít dosud zatvrzelá lidská srdce a dát jim Světlo. Naději .…

A ona se vám vrátí. Naděje .… Třeba v tom, že ta pravá blízkost nebo láska se ukáže právě tehdy, kdy se věci nevyvíjejí hladce a přesto (nebo právě proto) je ten skutečný cit překoná.… A také v tom, že nikdy neztratíte to, co k vám patří. Ta pravá láska nikdy nezmizí. Stejně jako blízkost a opravdové přátelství .…

Foto: pixabay.com, unsplash.com

Nenechte si ujít žádný příspěvek

Zadejte svůj e-mail a nic vám neuteče

Sdílet

Share on facebook

Napsat komentář