Možná jste se s tím už setkali? …. Jdete na oběd do dosud neznámé restaurace, rozhlédnete se kolem sebe, žádný Váš známý zde není, a koho vidíte?

Partičku lidí v otrhaných džínách, nevábného vzhledu, neupravené, ale vesele se bavící u jednoho z velkých stolů.

Kousek od nich mladý pár, evidentně něco intenzivně řešící, nelze neslyšet…, ona má na krajíčku pláč, on nemá daleko k řevu. Chce se Vám po něm skočit a vynadat mu, jak jí může tolik nemilovat ???!!!

Naproti v rohu další pár, asi manželé, oba v luxusním oblečení, pečlivě upraveni, barevně sladěni, ona s dokonalým make-upem a vlasy, on se značkovými hodinkami, která stály více než Vaše auto …. trochu se zastydíte, protože první, co Vás napadne, je fakt, jak moc jim závidíte to štěstí, pohodu, peníze …. chtěli byste to mít taky.

Objednáte si jídlo, je dobré, mlčky dojíte a vracíte se zpět do práce.

Cestou se Vám honí v hlavě myšlenky na mladý, nejspíše rozhádaný pár a spokojené manžele. Máte v tom jasno – ten mladý kluk jí týrá, ostatně vůbec se k sobě nehodí, a měli by jít od sebe. Zatímco Vy byste si přáli mít život spořádaný a spokojený jako mají ti manželé odnaproti.

A mladí lidé v riflích – co ti tady chtějí? Pracovat by měli, vážit si hodnot, které vyznáváte Vy….

Nesouhlasím s Vámi.

Co když je všechno jinak???

Napadlo Vás to??? Napadlo Vás, že nemusíte mít pravdu??? Že se Vaše oči dívají pohledem, který nezobrazuje realitu, ale jen to, co si přejete vidět Vy?

Co když ti mladí “otrhanci ” jsou skupinka studentů, kteří nezištně pomáhají spolužákovi a právě se domlouvali, co pro něj udělat dál? Co když ten mladý, zdánlivě rozhádaný pár se miluje a patří k sobě? Jen my nechceme vidět, že i slzy a neshody patří do jinak hlubokého vztahu?

Co když ti bezchybní manželé jsou ve skutečnosti neživí, bez radosti ze života, jen přežívající ve své zlaté kleci a zajati ve výdobytcích konzumního světa?

Kde je pravda? A KDO jí zná?

Nesuďme.

Nenáleží nám to.

Ani Bůh nesoudí. Ale přijímá nás v lásce všechny.

Neznáme ty lidi, jejich příběhy, to, čím si museli projít v životě i proč dělají to, co dělají. Neznáme jejich city, myšlenky, radosti a starosti. Neznáme důvody, které je vedli k současnému životu. Neznáme jejich srdce, víru, touhy a lásku v nich…

Jak by bylo nám, kdybychom byli šmahem zařazeni do škatulky, která nám nenáleží?

Nesuďme.

Naše oči vidí jen to, čemu samy rozumí…

Naučme se dívat srdcem.

To jediné má pravdu.

Vždy.